Retrospektivní ohlednutí za Islandem (stopem)

19. září 2018 v 12:02 | Berťas |  Cestování
V srpnu 2018 jsem se rozhodl splnit si svůj dětský sen a podívat se na Island. Měl jsem v plánu jet původně sám, ale některé věci člověk neovlivní ani když chce, jsou prostě nevyhnutelné.

Počet dní - 7
Rozpočet (na jednotlivce) - 4800,- za letenku (+ jízdenku), 1800,- jídlo + ostatní
Doprava - stopem + pěšky (+ 1 bus)
Co jsme měli se sebou - 20l batoh, letní spacák, fleece deku, stan pro jednu osobu, náhradní teplé oblečení, jídlo na 2 dny (kazdy 2.den jsme nakoupili)

Poznatky ke lowcost Islandu
1. Island už rozhodně na stop není něco ve stylu "2 auta za 1h", v létě je tam spoustu turistů, možná až moc
2. Jídlo lze získat zadarmo a to 2 způsoby - máte kliku nebo se podívejte do kempů (lidé tam často nechávají zbytky)
3. Letenky lze získat v rozmezí 1000 až 4000, my letěli Germanii a Wizzairem, oba jsme zaplatili něco okolo 3500
4. Dávejte si pozor na počasí, je velice proměnlivé, počítejte s deštěm
5. Spát se dá pod stanem, nemusíte řešit kempy, ale hlídejte si ať nespíte v NP a jděte dál od obydlí
6. Vykašlete se na koupi islandského svetru, jsou dovážené z Číny, pravý islandský svetr je za velké peníze a poznáteho, že není identický s těmi ostatními, co daný obchod nabízí (pokud vás ani toto neodradí, tak doporučuji ho koupit alespoň u Červeného kříže či v second handu, mají až o polovinu menší ceny)

__________________________________________________________________________________________________________


Letenka zakoupena, jízdenka na vlak také (letadlo odlétalo 15.srpna z Brém). Byl jsem připraven, že poletím na tuhle cestu sám. Co se, ale nestalo. Určitě každý máme kamaráda, který je naprostý blázen. Můj se jmenuje Vašek, je to takový můj horolezecký parťák asi týden před odletem jsem se mu chlubil a on, že by jel také. Letenka byla však už dražší a tak z toho nějak sešlo.
Jeden den před odletem mi zazvonil telefon, Vašek, tak jsem to zvednu a on: "Čau Berte, mám koupenou tu letenku, tak se zítra potkáme v Brémech." ... bláznivý kamarád, co dodat (jen tak mimochodem Vaškovi je 15let, právě teď je v 9.třídě na základní škole)

V Brémech jsme se úspěšně našli a na letiště, jsme po nákupu několika potravin, došli. Letadlo nám odlétalo v 20h. V 23h (-2h) jsme dolétěli na Island na letiště v Keflaviku. Načením jsme nečekali a vyběhli do noční islandské krajiny. Přespali jsme asi 50m od oceánu, poblíž (pravděpodobně) opuštěné průmyslové budovy, což byla největší chyba, jakou jsme za celou naší cestu udělali. Celou noc foukal studený vítr. Já měl naštěstí stan (pro jednoho - důležitá poznámka) i tak jsem to přes svůj letní spacák a fleece deku pocítil. Vašek spal venku, vydržel to.

Časně z rána, po Vaškově koupeli v oceánu, začli s naším stopem. Chytli jsme ho téměř okamžitě. Svezla nás zdravotní sestra, Polka. Takže kolem 8h jsme se dostali do Reykjaviku. Prošli si pár památek a pokračovali za naším dobrodružstvím směrem k přírodním krásám. Stopování z města je vždy malinko komplikovanější. Chvilku nám trvalo než jsme dorazili na benzínku, kde projížděli auta směrem ven z města. Nakonec jsme natrefili na Američana, ten nás zavezl na takové rozcestí , kde stálo další auto. Nelenili jsme a okamžitě se šli zeptat a ejhle Češi. Odvezli nás až k jezeru Þingvallavatn. To jsme si obešli a opět jsme na jedné z postranních silnic zvedli palec. Netrvalo dlouho a zastavili nám dva nejúžasnější chlapíci jaké jsme potkali (Američani). Jim a Robert, otec a syn, vzali nás ke Gejsíru a ke Gullfoss (nádherné vodopády). Závěrem nás pozvali na pizzu a popřáli nám šťastnou cestu. Když jsem se jich ptal, kam mají vlastně namířeno odpověděli mi, že jejich program neurčují oni, berou to, co jim přihraje osud. Přespávali jsme poblíž města Selfoss. Když jsme si to tak zrekapitulovali, celý ten náš den, tak jsme projeli celý tzv. Golden Circle a to zcela zdarma i se stravou.

Vašek zavedl nový denní režim, noční klid oznámil již v 18h. Což bylo a je na mě hodně brzo, ale kupodivu jsem usnul lehce po 20h. Ráno jsme chtěli nabrat kurz ke Skogaru a podívat se na sopku Eyjafjallajökull, bohužel ale byla silnice uzavřena kvůli nějaké bouračce a objížďka byla více než 50km. Z důvodu poměrně krátkého času, který jsme měli a naše doprava byla jaksi "relativní" jsme se rozhodli to otočit a zamířit k Modré laguně. Dostopovali jsme do Reykjaviku (ten přišel opět téměř okamžitě), nakoupili zásoby a dojeli k jezeru Hvaleyrarvatn, kde jsme přespali ... No právě tuto noc se můj stan transformoval ze stanu pro jednu osobu na stan pro 2 osoby. Vaškovi byla příliš velká zima, prohlásil, že od tohoto dne bude spát ve stanu.

Další den jsme zamířili na jih a zamířili k Modré laguně. Tento den byl asi nejzajímavější, protože právě k Laguně nás vezl Islanďan. Pověděl nám o předražených cenách za vstup právě do Modré laguny, jak je to v podstatě jen umělý marketing. Co mě však udivilo nejvíce byla informace o dovezu islandských svetrů z Číny.
Když jsme si prohlédli lagunu, zvolili jsme pěší chůzi k jednomu jezeru poblíž Keflaviku (Seltjörn). Tady jsme potkali nejdříve skupinu Poláků, pozvali nás na uzené maso a kvasnicovou limonádu. Takže jsme se nádherně najedli, ale co se nestalo, po chvíli přijeli Islanďané. Byl to dobrovolný spolek oslavující své 1.výročí od založení, takže jsme opět byli pozvání ke stolu. Dostali jsme hamburgery, hotdogy a svačinku na zítřejší den. Byl to naprosto úžasný den. Měl jedinou vadu, kapacita mého stanu se opět zvýšila na 2.

Pro dnešní den jsme se rozhodli dojít do Keflaviku podél pobřeží, mimo silnici a přespat na letišti. Vašek chtěl ještě v den odletu dostopovat na sever od Keflaviku a podívat se na nějaké majáky, naštěstí k mému klidu nám poprvé za celou dobu našeho pobytozačalo pršet. Počkali jsme si pár hodin na letadlo a odletěli směrem do Wroclavi. Odtud jsme si chytli chlapíka s náklaďákem, který rozvážel zboží v okolí Česka - Náchod. Takže jsme se na nějaké 4h stali jeho zaměstanaci. Byli jsme unavení, dostali jsme se až do Jaroměře, což bylo asi 30km od naší domoviny. Tak jsme se dohodli, že na to kašleme, dali jsme si zmrsku a počkali na bus. A tak končí naše cesta.

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama